Tento článek bude tak trochu jiný,nebude o technice lovu velkých kaprů, ale bude to ohlédnutí jednoho obyčejného kapraře za čtvrtstoletím stráveným na břehu řek a jezer.
Vše to začalo v roce 1990, když jsem se celkem náhodou ocitl, kde jinde, než na jezerech pod Pálavou.To, co jsem tam uviděl, mne doslova zasáhlo-lov velkých kaprů!Vedle nás seděli kaprolovci ze severní moravy, vyzbrojeni čtyřmetrovýmy pruty o odhozové zátěži až 300gramů, které měli osazeny navijáky velikosti 80,něco podobného jsem do té doby nikdy neviděl!!Krmení míchali na zemi lopatou a z toho, co naházeli do vody, by u nás na jihu moravy vyžil čuník skoro celý rok!Co teprve, když jsem viděl, co nacpali na stogramové krmítko, a to vše catapultovali někam až za obzor!Tohle musím mít, hučelo mi v hlavě!Toto pokušení mi nedalo spát, zvlášt, když v jejich obřích sacích končili kapři i nad osmdesát centimetrů.Většinou krásní vysocí lysci, kterých byla tehdy sedmička plná!Po příjezdu domů jsem zruinoval vkladní knížku,zakoupil surfové hebla a osmdesátky Silstáry,kilometry vlasce, asi metrák krmítek a konečně jsem byl připraven.Tedy až na to, jak vysvětlit rodičům, kam se poděl pytel kukuřice,šrotu a zemáků!Ještě zbývalo naučit se s novýmy hebly nahazovat a tak jsem vyrazil do místních výběhů pro koně.Pod špičku prutu jsem zavěsil olovo s hmotností stodvacet gramů napřáhl se a....jáááu!!! řvu na kolenou bolestí,poté co jsem si vrazil dlouhou rukojeť surfáku mezi nohy.Ale jak se říká ,,Opakování je matka moudrosti'' a já vše nějak zvládl a ani první ůlovky, kterých jsem dosáhl na místních štěrkáčích a jezerech pod Pálavou, na sebe nedaly dlouho čekat.Nejůspěšnější nástrahou byly v té době kukuřice,vařený zemák a super novinka-fůkačka.S tímto jsem si vystačil až do jednoho krásného dne, kdy se vše od základů změnilo! A to, když nedaleko nás, na Mušově začali lovit dva rakušané,vytáhli takové divně tenké brčka,velké deštníky, stavěli tam takové dívné lešeníčko a furt jim tam cosi zvonilo a pípalo.To sa mosí prozkoumat, rozhoduji sa,beru s sebou flašu slivovice a jdu na výzvědy.Slivka vykonala své a já nějak pochopil, že to nejsou lovci cejnů, jak jsem si původně podle jemného cajku myslel, ale jsou to lovci velkých kaprů.To mi dokazovali fotografie parádních ryb, které mi ukazovali mezy panáky slivovičky.Co jsem ale nechápal, tak to, že chytali na prázdné háčky ,pod kterýmy se jim houpaly nějaké divné,barevné korálky!I tohle mi nakonec vysvětlili a navrch mne obdarovali vším potřebným, abych tuhle převratnou novinku mohl vyzkoušet!Druhý den jsem to nějak naplantal na jeden prut,pár rozpůlených drahocených kuliček, kterým oni říkali tajemným slovem-boiles jsem namáčkl do krmítka a tak trochu s nedůvěrou nahodil.To, co si o tom mysleli moji rodáci snad ani nemá cenu psát,naštěstí vše přičítali nmožství včera vypité slivovičky.Přílivu jejich posměšků naštěstí udělal konéc neskutečný hrčák, a to na prut, na kterém jsem měl onu zázračnou anýzovou kuličku,a po nádherném souboji mi podebrali krásného lysce,kterému moc nechybělo k devadesáti centimetrům.Od tohoto okamžiku se pro mne zněnil svět a já byl touto zázračnou kuličkou zcela poblázněn,mými , prvními učiteli byli samozřejmě tihle rakušané kteří mi opět pomohli materiálem a také prvním receptem na boiles.Později jsem měl to štěstí a setkal se u vody s panem Pavlicou,Hašpicou a s kluky od JSA i s Carp teamu Jizera, a já se toho hodně naučil a pochopil, o co jde.V roce 1993 jsem konečně vyměnil surfové pruty za děličky osazené Shimano bairunery, aj první hlásiče na mne ječely při každém záběru,no to vše stálo hrozný ranec!Také jsem si hned od začátku začal osvojovat metodu lovu stylem ,,Chyt a pust'' která v té době byla u nás v plenkách.Také jsem se od začátku snažil pro tento způsob sportovního lovu kaprů získat své přátele,což se mi ve velké míře zdařilo.Většinu boiles jsme si pořád vyráběli sami doma,až na vyjímky,dyž někdo něco sehnal ze zahraničí.V roce 1998 jsem opustil Pálavská jezera,u kterých jsem zažil spoustu radostí,ale i zklamání,a kde jsem našel hodně nových přátel a kamarádů. Jelikož mám skoro pod barákem řeku Moravu,začali mě lákat říční kapři a odlišná technika jejich lovu.Od útleho dětství jsme se toulali po březích téhle naší řeky a tak za první úlovky kaprů vděčím právě jí!Dodnes si pamatuji, jak jsem se poprvé zabivakoval u řeky vybaven vším potřebným k lovu říčních obrů.Také vzpomínám jak se na mne chodili ostatní rybáři dívat tak ,jako já kdysi na ty rakušany, a jen si klepali na čelo na znamení, že jsem se musel totálně zbláznit.Řeky Morava a Dyje se mi na dlouhý čas staly rovnocenými soupeřkami a já znovu procházel kaprařskou školou.Vysvědčením o jejím ukončení byly časté úlovky krásných říčních nomádů.Časem jsem ale začal toužit po lovu na velkých vodních plochách.U nás to ale díky rybářskému řádu není to,co bych si přál, a tak mé dálší výpravy směřovaly na zahraniční státní vody, a to na Slovensku,v Polsku,Maďarsku a Itálii.Nakonec jsem dostal nabídky na testování výrobků SBS baits a Orthodox carp a já přestal uplně s výrobou svých nástrah.Mnoho mladých začínajících kaprařů se mne často ptalo na radu, jak se stát testerem a já jim odpověděl, ať se prvně neptají, jaké budou mít výhody a co dostanou zadarmo, ale co mohou udělat oni pro danou značku!Já se nikdy,nikde necpal a ono to vždy nějak došlo samo,moderní lov kaprů se mi natolik dostal pod kůži,že mu věnuji každou volnou chvíli.Probuzení na břehu nádherného jezera či řeky je pro mne opravdový relax,i když někdy je to pořádná dřina a spousta odříkání.Proto si taky vážím každé ulovené ryby,a né jen těch trofejních.V letošním roce i pro mne nastala další změna a já kývl na nabídku od RR baits a doufám, že v jejich barvách zažiju další skvělé výpravy za kapry.
Na závěr snad jen to,že jsem rád,že jsem tuhle báječnou dobu mohl zažít. Protože dnešní moderní lov kaprů je už většinou úplně jiný!
To je tak vše, co vám o té době a o sobě mohu napsat, a snad se potkáme někde u vody.
S pozdravem Chyť a pusť Petr Paseka
.jpg)
