Před lety, když jsem s kaprařinou začínal, jsem si pravidelně pouštěl videa a rozhovory z tovačovských Carp Maratonů. Byla to pro mě studnice informací, které jsem se snažil aplikovat ve svém lovu kaprů na mých oblíbených malých štěrkovnách, které mám kousek od domu. Ale věděl jsem, že tam jednou chci také chytat. Jen jsem si chtěl dát čas a jet tam připravený. A tak mé odhodlávání vyrazit na výpravu na tuto těžkou vodu trvalo několik let...
Ten čas přišel loňský podzim – tedy v roce 2014. To jsem si řekl: „Pepíno, letos už to dáš". No nedal jsem to, respektive bez úspěchu – byl to pro mě opravdový „překladatelský oříšek". Každý metr jiná hloubka, samá řasa, obrovské vlny... Prostě jsem byl jak ten Japonec ve filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje". Ale právě proto se pro mě tato voda stala výzvou ještě větší. A tak jsem tam letos musel znovu vyrazit. O tom, jak se mi i za podpory parťáků dařilo, a i něco více, už v následující fotoreportáži.
Radkem čerstvě narolované mé vlastní boilies ze směsi Černý losos (na dlani tři světlejší koule). Ještě nemělo uzavřené póry a tak téměř okamžitě po vhození do vody z něho unikal směrem k hladině lososový olej společně s atraktanty, zejména Robin Redem. Super jako návnada na přilákání kaprů i z větších dálek na lovné místo. Kdežto Černý losos narolovaný v květnu (2 černé koule v popředí) byl už dobře nasáklý tekutými potravami, které mi jej zároveň konzervují. Byl tedy pro mě jasnou volbou jako nástraha, která dlouho vydrží pod háčkem a zároveň pozvolna uvolňuje své částečky do okolí.
Návazce o délce cca 50 cm byly zakončeny háčky typu banánek a pod ně jsem dával 24mm Černého lososa, které vždy doplňoval 20mm pop up RR Baits Monster Fruit v příchutích banán a jahoda. Tvořili společně krásného „panáčka". Můj oblíbený banán jahodu tentokrát přechytal. Myslím, že ta fosforově žlutá byla v těch hloubkách i přes 10 metrů lépe viditelná a tedy dráždivější. Co myslíte vy?
Jak se odlišit na této velké cca 110. hektarové vodě od ostatních? Všichni používali tyčové bójky. Já s parťáky ne. Chytali jsme na hloubkách, kde charakteristické zlomy dna zobrazované na echolotu byly dostatečnými orientačními body. Samozřejmě spolu se stromy, které za tmy nahrazovaly lampy, díky nimž jsme se také orientovali. Jasně, určitě jsem to vždy nezavezl úplně na stejné místo, ale třeba to byla ta výhoda, která mi přinesla krásné kapry. Myslím, že jsem pro ně nebyl tak lehce čitelný.
Jednou jsem to s tou vzdáleností trochu přehnal a pak jsem se bál udělat pár kroků od prutu.
Při vyvážce jsme používali odpadávající kameny hezky po domácku vyrobené. Náklad cca 5 Kč na kus a ve vodě po nás nezůstala kila olova jako po většině ostatních. Jestli to bylo i pro kapry méně nápadné, nevím...
Neustále přichystané 2 kyblíky s návnadou na zakrmení. Ke každému položení nástrahy putoval obsah jednoho z nich. A co konkrétně bylo jeho obsahem? Jedna lopatka 24 mm a jedna 20 mm Černého lososa a k tomu jedna lopatka tygřího ořechu. Nic víc, nic míň.
Za 5 dní lovu se mi podařilo zdolat 6 kaprů přes 90 cm, jejich váhy se pohybovaly kolem 15 kg, nejtěžší měl 16,6 kg. Super bylo, že byly různých forem – od nízkého a dlouhého šupináče až po krásného mladého a hezky stavěného lysce. Krásná voda, krásné ryby... těším se brzy na viděnou!
